Masáže


Klasická masáž

Masáž vyvolává v těle místní, celkovou nebo vzdálenou reakci. Jde o velmi důležité procesy, které se odehrávají až na úrovni mozkové kůry.

Místní účinek se projevuje na kůži, šlachách, v kloubních pouzdrech, v krevním řečišti, lymfatickém systému i v periferním nervovém systému. Jednotlivé hmaty, jejich průběh a hloubka průniku vyvolávají reakci ve tkáních. Mechanicky se odstraňují povrchové zrohovatělé vrstvy kůže, čímž se uvolní vývody mazových a potních žláz. Podporuje se prokrvení kůže a dosahuje se urychlení vyprázdnění povrchových žil a lymfatických cest. Příznivým odtokem žilní krve se urychluje odstranění nepotřebných produktů látkové výměny. V hlubších tkáňových vrstvách roztíráním a vytíráním je možno rozrušit srůsty, a to v podkožním vazivu, v okolí kloubů a v průběhu šlach. Ve svalové tkáni se hnětením dosáhne zvýšení svalové výkonnosti, snížení bolestivosti a zlepšení funkce.

Celkový účinek se dosahuje na základě místního účinku, a to zlepšením průtoku krve na periferii. Urychlení toku žilní krve se příznivě projeví na činnosti srdce. Nastává prokrvení tělních orgánů (např. prokrvením ledvin stoupá tvorba moči), zlepšuje se výměna kyslíku a oxidu uhličitého v plicích, zlepšuje se vnitřní dýchání a termoregulační procesy. Masáž má celkový povzbuzující účinek na tělesnou výkonnost, spánek, na stav CNS.

Vzdálené účinky jsou zprostředkovaně převážně reflexivní.


Sportovní masáž

Výklad účinků sportovní masáže

· Mechanický účinek masáže spočívá v podpoře návratu žilní krve a mízy z periferie do oběhového centra.

· Biomechanický účinek představuje uvolnění či aktivizaci látek přítomných v organismu, nejčastěji histaminu.

· U reflexního účinku odstředivá dráha reflexního oblouku končí i v značně vzdálených místech od podráždění. Například vhodné tepání ovlivňuje činnost srdce tak, že tepová frekvence klesá a nepravidelný tep se upravuje.




Indikace (kdy masáž ano):


1. stavy poúrazové a pooperační, kdy může masáž podpořit vstřebávání krevních výronů a napomoci hojení ran. Jemnou masáží lze uvolňovat deformující i ke spodině lpící jizvy, a to jak pooperační, tak např. po popáleninách nebo svalových rupturách.

2. chronické revmatické nemoci jako artritidy, deformující artrózy, svalový revmatismus, počáteční stadium Dupuytrenovy kontraktury.

3. choroby oběhu krevního a cév, z nichž některé dovolují jen částečnou masáž s převahou méně náročných hmatů, jak tomu je např. u srdečních dekompenzací, kde se pracuje jen na dolních končetinách a ještě po kratší dobu (5 min), stavy po flebitivdách a trombózách (s vynecháním postiženého místa), kompenzované hypertenze.

4. chronické choroby dýchacího ústrojí s následným ztuhnutím hrudníku a pomocného dýchacího svalstva.

5. obstipace, zejména atonického typu

Kontradikce (kdy masáž ne):


1. při horečnatém, infekčním a akutním zánětlivém onemocnění, při stavech vyžadujících naprostý klid na lůžku a dále při celkové tělesné slabosti.

2. při kožních afekcích hnisavých a plísňových

3. bezprostředně po jídle

4. v místech čerstvého poranění a rovněž v místech velkých uzlovitých varixů

5. při některých krvácivých chorobách, u pokročilé arteriosklerózy a osteoporózy

6. u chorob dutiny břišní, jako jsou onemocnění průjmovitá, zejména spojená s krvácením do stolice, při naplněném tračníku tuhou stolicí a nevyprázdněném močovém měchýři, při velké litiáze žlučové i močové (masáž břicha)

7. v graviditě a dva měsíce po porodu, při menses (masáž břicha)