Měkké techniky a mobilizace



                                                                                       

Mezi měkké tkáně patří kůže, podkoží, svaly a svalové povázky. Zdravé měkké tkáně jsou vůči sobě uvolněné. Vlivem přetížení, úrazů či nemocí dochází v těchto měkkých tkáních ke změnám, kterými jsou ztuhnutí a přilepení tkání k sobě. K odstranění těchto poruch jsou výborné měkké techniky prováděné na sucho rukama fyzioterapeuta. Při uvolňování měkkých tkání cítí ošetřovaný nejčastěji teplo. Při terapii se postupuje z povrchových vrstev do hlubších. Měkké techniky ovlivňují tyhle struktury hlazením, protažením, řasením nebo tlakem. K základním principům při řešení bolestivých stavů pohybového aparátu patří působení na sval. Provádí se bez použití masážních emulzí.

Měkké techniky se cíleně zaměřují na ošetření kůže, podkoží, fascií, svalů a jejich úponů. Slouží také jak k uvolnění svalových spasmů a k odstranění tzv. reflexních, obvykle bolestivých změn ve svalech a okolních strukturách, tak i k celkovému uvolnění. Nelze je zaměňovat s masážními technikami, jak se někteří mylně domnívají.

Mobilizace páteře, periferních kloubů a žeber postupně uvede kloub do správné polohy nenásilnou metodou.

Mobilizace odstraňuje dlouhodobé bolesti na hrudi, bolesti hlavy, šíje, zad, horních končetin, hlavy, dechové potíže, závratě, pocity na omdlení, anxiozu (úzkost). Kloubní blokáda se vytváří v místech, která jsou námi přetěžována v důsledku jednostranné či asymetrické zátěže a to nejen dynamické ale především statické, například v případě dlouhého nesprávného sezení nebo chabého držení těla při stoji, chůzi a ostatních činnostech.